První zápas proti Finsku jste nezačali moc dobře. Možná to byla trochu daň za nezkušenost. Jaký byl dojem z úplně prvního klání?
Čekali jsme to. Kombinace změn v nominaci na poslední chvíli, které tým výrazně omladily, a kdy s námi jelo i několik hráčů bez zkušeností z juniorských mistrovství světa, kteří však udělali v posledních letech zajímavý progres, jsme tušili že pro nás nemusí být úvod turnaje vůbec jednoduchý. Snažili jsme se kluky v rámci úvodního tréninku, který proběhl v Praze-Řepích, natlačit do trochu vyššího tempa. To se nám nepovedlo dostatečně. Finové prvních patnáct minut zápasu jasně dominovali. My jsme nevěděli, kde nám hlava stojí a absolutně jsme nebyli připravení na bránění tak dominantního týmu. V rámci pozápasové zpětné vazby hráči sami říkali, že takové tempo předtím nezažili a že z něj byli v úvodu celkem zaskočení.

Museli jsme reagovat. Do první lajny jsme ze střídačky poslali Pepu Juhu, zjednodušili jsme útočnou hru a srovnali jsme se v obraně. Měli jsme samozřejmě i velké štěstí, protože jsme vytěžili z minima maximum a do první pauzy snížili na 2:3. O přestávce jsme si jasně řekli, co se musí na hřišti dít a kontrola hry se začala pomalu překlápět na naší stranu. Vnutili jsme Finům naše tempo, díky čemuž trochu polevili. Ve zbývající fázi zápasu jsme pak byli lepším týmem a zvítězili. Z výsledku máme pochopitelně radost, zároveň nám soupeř ukázal, že v rámci práce na tom nejvyšším mezinárodním levelu máme ještě hodně co zlepšovat. 

V sobotu jste pak remizovali se Švýcarskem. Byl vidět nějaký rozdíl?
Když to srovnám, tak Finové byli blízko k dospělé reprezentaci. Rozdíl věkový i ve fyzické vyspělosti hráčů mezi jejich a naším výběrem byl dost velký. Švýcaři měli jen o málo starší tým, než jsme měli my. To se projevilo i na samotném zápase. Na obou stranách bylo hodně výkyvů v kontrole hry. Hrál se florbal více podobný tomu juniorskému.

Němci měli na turnaji dospělý výběr. Odehráli čtyři zápasy ve čtyřech dnech. Testovali širší výběr a protočili kolem 25 hráčů. Měl jsem radost z minizápasu prvních pětek, protože ta německá byla velice kvalitní. V zápase jsme měli více ze hry, kontrolovali jsme rytmus. Hráči ze sebe vyždímali zbytky sil, hlavně těch psychických. V závěru nám za stavu 6:1 trochu došly síly, polevili jsme a Němci nás potrestali. I tím, že jsme hráli proti dospělému týmu, tak se hráči vybičovali k lepšímu výkonu a byl to asi nejvyspělejší výkon na turnaji.

Pozitivně mě překvapilo, jak jsme se v průběhu akce vyvíjeli. Pokud nás postihl třeba nějaký výpadek, tak jsme dokázali zareagovat tak, že to neovlivnilo celkový výkon a tím i výsledek. Chyby určitě budou, je to mladý tým a tyto akce jsou od toho, aby je odhalovaly a abychom se s nimi učili pracovat a právě na ně adekvátně umět zareagovat. Když se podívám na to, kde začala naše úroveň hry a kde byla v posledním zápase, tak z toho mám opravdu radost. S hráči jsme si po turnaji sedli na individuálních pohovorech a ze zpětné vazby nám vyplynulo, že nabrali spoustu inspirace a motivace do práce v ligové sezoně. Ví, na čem musí zapracovat. Všichni hrají v superligových týmech a věřím, že se jim tato předsevzetí podaří v této sezóně naplnit.