V 1. lize žen se Třinec ohřál pouhých pět sezon a pouze tři z nich byly kompletní (sezony 2019/20 a 2020/21 byly vinou pandemie ukončeny předčasně - pozn. red.). Postup z druholigové soutěže se místním florbalistkám povedl v roce 2018, po sérii dvou přerušených ročníků následně přišla porážka v semifinále a letos, na třetí kompletní pokus, to Třinci konečně vyšlo.

Souhrn umístění Třince v jednotlivých ročnících strávených v 1. lize žen ukazuje tabulka níže.

Jeho cestu navíc pečlivě sledovala jedna z jeho nejlepších střelkyň Adéla Šibrová, která je v třineckém klubu již od svých florbalových začátků. V sezoně 2014/2015 zde svou cestu započala v dorostenecké kategorii, o devět let později pak s Třincem oslavila historický postup mezi ženskou elitu.

Áďo, jak hodnotíte to, že jste s Třincem dokázaly dojít ze 2. ligy žen až do nejvyšší ženské soutěže?
Je to skvělé! Kdo by byl řekl před cca deseti lety, kdy začínala ženská složka v Třinci, že jednou ženy postoupí do extraligy (úsměv). Za celou tu dobu postupně docházelo k obměně kádru včetně trenérů. Hodně holek skončilo nebo odešlo, ale některé zase přišly. A jsem moc ráda za všechny, které do Třince přišly, zůstaly a začaly s námi dřít, aby se ta extraliga jednou povedla (úsměv).

Jak velká úleva to pro vás po těch letech, kdy vám postup utíkal jen o malý kousek, je?
Hodně velká. Konečně se vše, co jsme do toho od začátku našeho působení v 1. lize žen vkládaly, zúročilo a přineslo ovoce v podobě postupu.

Která ze sérií play-off pro vás osobně byla tou nejtěžší a proč? 
Určitě semifinále proti Black Angels. To bylo těžké spíše po té psychické stránce, neboť v minulé sezoně jsme v semifinále vypadly a nikdo z nás by to už určitě nechtěl zažít znovu. Když jsme vyhrály rozhodující zápas, byla to pro nás velká úleva, že jsme konečně ve finále a máme tak vlastně dva pokusy na postup do extraligy (finále 1. ligy žen a baráž Extraligy žen - pozn. red.). Samozřejmě nezavrhuji i tu florbalovou stránku, tým Black Angels byl těžkým soupeřem.

Vy osobně jste v extraligové baráži vstřelila postupový, tzv. extraligový, gól svého týmu. Jaký pocit něco takového je?
Jsem ráda, že to tam v ten pravý čas padlo. S koncovkou jsem se trápila celé play-off, a o to více mě těší, že jsem nakonec mohla přispět v tak důležitém zápase.

Když zpětně pohlédnete na tuto sezonu, na co budete vzpomínat nejdéle? 
Určitě budu na celou tuhle sezonu vzpomínat dlouho. Je to přeci jen ročník, kdy se nám podařil historický postup do extraligy. A taky jsme spolu poprvé zažily tak dlouhou sezonu. Naposledy to některé z nás zažily v juniorkách. Co bych ale chtěla hlavně vypíchnout a na co budu dlouho vzpomínat, jsou dva duely. Nejprve výhra třetího zápasu v semifinálové sérii a pak výhra čtvrtého zápasu v baráži. V obou případech totiž nastal po závěrečném hvizdu velký výbuch radosti i slz, že jsme to zvládly. Uff (úsměv). Pořád nemůžu uvěřit, že už je "konečně po sezoně".

Sezona sice skončila, nyní ale nastává čas příprav na extraligu. Jak se na ní těšíte a co pro vás v ní bude nejtěžší?
Těším se strašně moc. Byl to můj sen a moje přání postoupit s Třincem do extraligy, byť ještě není definitivně nic rozhodnuto. Splnily jsme jednu z hlavních podmínek pro extraligu, a to je vyhrát finále 1. ligy žen nebo baráž. Je tu ale X dalších podmínek, které je třeba pro tu licenci splnit a já věřím, že se nám to podaří. Hlavně už i kvůli lidem, kteří nás podporovali. Na extralize pak určitě bude nejtěžší ten začátek, kdy budeme v lize nováčkem a proti nám budou stát zkušené týmy. Taky musím zmínit, že může být těžké přijmout i to, že ze začátku se nemusí tolik dařit, nemusíme se hned do toho tempa dostat a může přijít více proher než výher. Bude to obrovská změna oproti první lize, kde jsme se obávaly maximálně třech týmů, které nás mohly obrat o body, a pohodlně jsme si hrály na čele tabulky.

Pokud byste podmínky splnili a extraligu hrát mohly, jaké týmové cíle budete mít do tohoto ostrého startu?
O tomhle jsme se ještě společně s trenérem nebavili, neboť, jak jsem psala výš, není ještě definitivně rozhodnuto. Ale určitě si troufám říct, že jedním z cílů bude udržet se tam a nespadnout hned v první sezoně zase zpátky do první ligy.

Kromě Adély Šibrové a jejího postupového gólu se ale Třinec v letošní sezoně mohl opřít také o skvělé výkony své brankářky Simony Pytlíkové. Ta do místního rajónu přišla až na startu tohoto ročníku, kdy vyměnila dres extraligových Vítkovic právě za ten třinecký.

Simčo, prozradíte čtenářům co vás na tomhle klubu nalákalo?
Chtěla jsem se posouvat dál po florbalové stránce a jelikož ve Vítkovicích jsem neměla moc šanci se prosadit a znala jsem pár holek z Třince včetně bývalého trenéra žen Jiřího Kajfosze, tak pro mě byl jasnou volbou. A jsem za ni momentálně neskutečně ráda.

Takže se vám zatím v Třinci líbí...
Jsem tam moc spokojená. Máme skvělý kolektiv, ze kterého jsem byla velmi překvapená a jsem šťastná za to, jak mě holky přijaly mezi sebe. Trenér je taky fajn a na to, že to byla jeho první sezona, tak se toho zhostil velmi dobře.

To ano, ve své první trenérské sezoně totiž Třinec dovedl až do Extraligy žen. Jak hodnotíte tuhle pouť vy?
Myslím si, že letošní sezona byla skvělá. Sice se nám hned první zápas proti Dobrušce nepovedl úplně podle představ, ale díky této prohře jsme se zaměřily na nedostatky a v dalších zápasech už se nám dařilo jak po herní stránce, tak i střelecky. Poté přišlo play-off, kde nám to po střelecké stránce celkem vázlo, ale v nejdůležitějších zápasech jsme se dokázaly trefovat a vyhrávat důležité duely. Ten postup holky určitě potřebovaly za tu dobu, co se o něj snaží a vždycky jim to o kousek uteklo. Pocit to byl každopádně neskutečný.

Která z finálových sérií pro vás z pohledu gólmanky byla tou nejtěžší?
Těžké byly určitě všechny zápasy, jelikož všechny tyto týmy mají určitou kvalitu. Pro mě osobně ale bylo nejtěžší finále s holkami z Židenic, protože se s některými z nich znám. O to větší boj to tedy byl.

V průběhu závěrečné fáze play-off jste byla několikrát vyhlášena hračkou utkání a pomáhala jste svým spoluhráčkám v těžkých chvílích. Berete se jako takový stavební kámen vašeho týmu?
Určitě bych se nenazvala stavebním kamenem, ale snažila jsem se týmu svými výkony pomoct co nejvíce. I díky podpoře, která se mi od holek dostávala, jsem se v každém zápase cítila dobře a snažila jsem se ukázat, co ve mně je.

Jak se vy osobně těšíte do extraligy? A co v ní pro tým bude nejtěžší?
Já osobně se na extraligu těším hodně, ale momentálně se jedná, jestli ji vůbec přihlásíme, jelikož je hodně požadavků, které se musí splnit. Nejtěžší ale bude si celkově zvyknout na to, že už se nebude tak často vyhrávat. Budeme muset snášet i prohry, které nás ale i tak mohou posunout dál.

Jaké cíle si vy osobně s Třincem do další sezony kladete?
Určitě chceme ukázat, co v nás je, a že se můžeme srovnávat s nejlepšími týmy v republice. Převážně si myslíme, že nás tato zkušenost může dost posunout do dalších let.