Byly nějaké momenty v zápase, při kterých se to zlomilo?
Já myslím, že ne. My jsme obecně nepodali výkon a typ hry, který nás celý rok zdobil. Dnes jsme se do toho takřka nedostali, nevytvořili jsme si dost šancí. V útoku jsme byli, jak to říci slušně, málo nebezpeční. Pak se těžko hodnotí, jestli byly Vítkovice v něčem lepší. Určitě byly, protože vyhrály, ale my jsme nekonfrontovali s nimi tou naší nejlepší hrou, takže nevím, jestli by to stačilo.

Na vaší straně působí řada mladých hráček. Mohla hrát roli i nervozita? Přeci jen v takovéto velké hale nehrají každý den.
Nevidím holkám do hlavy, ale myslím, že týmy tak odlišné nejsou. Vítkovice mají také lajnu mladých hráček, čili to není něco, na co bychom se měli vymlouvat. Bez ohledu jestli mladá, starší, zkušená nebo nezkušená, my jsme v zápase nebyli na sto procent, bez toho se nedá vyhrát.

Ukázala se síla týmu na konci zápasu, kdy jste bojovali do posledních sekund?
Je to takové bezútěšné, protože finále se zabalit nedá. My hrajeme šedesát minut, tým nemá s morálkou problém, nasazení a srdce má na správném místě. Já hledám pojistku a blokaci, která se nám nedaří odstranit, abychom v takovém zápase podali naše "best of".

Je sice krátce po finále, ale přesto, nahlížíte na sezonu úspěšně? Prvenství v Poháru Českého florbalu a stříbro z ligové sezony...
Bylo by strašné rouhání, kdybychom sezonu znehodnotili. Uhráli jsme první místo v dlouhodobé soutěži, vyhráli jsme pohár, mnoho hráček zažilo nebo ještě zažije reprezentační vrcholy. Možná s tím bojujeme, v play-off to bylo párkrát možná vidět, že tým potřebujeme dostat do topu v mnoha vrcholech sezony, to nám síly určitě bralo. Sezona z týmového i celoklubového hlediska úspěšná je, vrátili jsme se zpátky do O2 areny, ale přišli jsme sem pro titul, který nemáme, takže teď je to bezprostředně obrovské zklamání.