Příbuzenské vztahy nejsou na florbalovém hřišti nic zvláštního, ne tak často se ale stává, že by se v čele kanadského bodování objevila dvě stejná jména. Tento úkaz je však patrný ve východní skupině 1. ligy žen, kde se na druhém a třetím místě nacházejí dvojvaječná dvojčata Kalábova. Jak se sedmnáctileté Niki líbí v dospělé kategorii a jak se Natali hrálo bez zraněné sestry?
Niki, toto je se sestrou Natali vaše první sezona v ženské kategorii Havířova. Jak se vám zatím v “dospělé” lize líbí a co říkáte na svůj tým?
Ano, je to naše první sezona v ženské kategorii a moc se nám v ní líbí. Setkáváme se s novými týmy a rozdílnou hrou než doposud. S některými ženami už ale trénujeme šestým rokem, tudíž do kolektivu jsme zapadly hodně rychle. Holky v týmu jsou stejně praštěné jako my a trenér je z nás někdy na nervy, protože se neustále chichotáme (smích).
Máte jako dvojčata takový ten šestý smysl na hřišti – že nemusíte ani zvedat hlavu a přesně víte, kde stojí ta druhá?
Jsme sice dvojvaječná dvojčata, ale i tak tento smysl máme. Jsme hodně propojené a jedna o druhé přesně víme. Nemusím ani koukat a vím, kde ségra právě stojí nebo nabíhá.
Využíváte tenhle svůj "šestý" smysl i nějak jinak než jen na hřišti?
O využívání asi nejde. Spíš bych řekla, že víme, jak se která v dané situaci cítí a navzájem se tak můžeme podržet.
Vaše životy jsou propojené nejen v osobní rovině, ale také v té sportovní. Za celou svou dosavadní kariéru jste totiž ještě nehrály odděleně, je to tak?
Ano, byly jsme spolu v Havířově a ve Spartě. A nad tím, že bychom hrály každá v jiném týmu, jsme nikdy nepřemýšlely. Ani bychom to nechtěly.
Kromě příjmení a týmu ale máte aktuálně totožný také počet kanadských bodů. Předháníte se v bodování nějak?
Vůbec ne (úsměv). Ba naopak, přejeme jedna druhé, aby měla stejně nebo i více bodů.
Natali, vaše sestra byla před Vánoci zraněná, jak se vám tedy hrálo o samotě?
Bylo to pro mě zvláštní, nemít ji vedle sebe. Naštěstí mi ale v útoku zůstalo naše "trojče" Marič (Marika Marečková - pozn. red.), se kterým se i se ségrou doplňujeme (úsměv).
A jak je na tom sestra se zraněním teď?
Loket se zdá být už v pořádku, takže snad brzy naskočí zpátky do hry.
S Havířovem jste aktuálně na patě příčce tabulky. Jaké jsou týmové cíle?
Náš cíl je určitě nejít níž než pod pátou příčku, případně výsledek o trošku vylepšit. Hlavním cílem ale je kvalitně se připravit na blížící se play-off.
