V národním týmu budete v nové funkci. Co nejvíce se pro vás změní?
Jsem pln očekávání a těším se na to. Zároveň jsem napjatý, jaké to bude, protože v posledních cca čtyřech letech jsem byl s týmem na každé akci jako hráč a žil jsem s ostatními kluky. Ačkoliv většinu týmu tedy z hráčského pohledu znám velmi dobře, tak teď s nimi budu muset fungovat trošku jinak a jsem sám zvědavý, jak to bude fungovat a jak se s tím popasuji. Na druhou stranu se těším na bližší spolupráci s celým realizačním týmem, což je také skvělá partička. 

S funkcí už jste se seznamoval v průběhu únorové akce v Hradci Králové. Jaké to tam tehdy bylo z toho pohledu, že jeden den jste se loučil s aktivní kariérou a v druhém už jste se zaučoval do své nové reprezentační kariéry?
Bylo to zajímavé a zároveň specifické právě tím, že jsem tam měl rodinu a užil si poslední reprezentační zápas v roli hráče. Hned za pár hodin jsem překročil tu pomyslnou čáru a byť ještě neoficiálně jsem byl už jako pozorovatel v realizačním týmu. Řekli jsme si něco k náplni samotné funkce, nějaké věci jsem okoukal a zjistil, jak to funguje, jaký servis hráči chtějí. Bylo to fajn, ale pořád hodně jiné, protože to byla stále akce, které jsem se prvotně účastnil i jako hráč. Ty pravé pocity a zkušenosti naberu teď o nadcházející akci během červnového kempu v Kutné Hoře.

Co si vlastně má běžný člověk představit pod pojmem vedoucí týmu u reprezentace mužů?
Sám, když jsem se o této nabídce dozvěděl, jsem si nedovedl představit, co všechno tahle role obsahuje. Není to jen o mně. Jsem v takovém mikro-týmu s Kubou Mudrou (kustod, pozn. red.), také částečně s fyzioterapeuty a samozřejmě nesmí chybět úzká kooperace s trenéry, aby vše šlapalo tak, jak by šlapat mělo. Cílem vedoucího družstva je, aby hráči měli všechno, na co si „pomyslí” a aby během reprezentační akce bylo k dispozici cokoliv, co budou potřebovat, a byl doplněný stav veškerého materiálu. Je to také o tom, aby vše probíhalo hladce a bez žádných zádrhelů, ať už se jedná o dopravu, ubytování, stravu, tréninky, zápasy, prostě cokoliv. Ideální stav je, když na celé akci není žádný viditelný procesní problém. 

Z toho, co říkáte, usuzuji, že tato funkce bude z velké části hlavně o komunikaci, že?
Nejen komunikace s týmem a institucemi, jako jsou třeba hotely, nebo činovníky přímo na halách je důležitá. Dalšími neméně potřebnými atributy jsou i organizace, logistika a nějakým způsobem i předvídání všech možných a nemožných situací, které by se mohly udát. V tom posledním bodu mi může hodně pomoci fakt, že jsem to zažil z druhé strany a tuším, co hráči očekávají a co se na různých akcích může stát. Musím však ještě nasát požadavky zbytku realizačního týmu, především pak trenérů. Věřím, že to vše bude dobrý mix informací a zkušeností, který by mohl být úspěšný.

Jak bude probíhat kloubení vašich nových povinností v reprezentaci s florbalovou kariérou, rodinnými a pracovními povinnostmi? Nastane nějaká změna?
Z pohledu fungování nebo objemu času je to v podstatě stejné, jako kdybych hrál. Na druhou stranu už ale není potřeba předvádět ty nejlepší výkony na hřišti proti těm nejlepším hráčům na světě, takže ze mě odpadne určitá nervozita a zodpovědnost. Co se týče kloubení s klubem, tak na to jsem sám jsem zvědavý. Beru to tak, že jsem stále aktivní hráč Sparty. Na druhou stranu, jakmile bude reprezentační akce, tak jsem „no name” vedoucí družstva a ten fakt, že jsem ještě hráč, by tam vůbec neměl figurovat. Mohu z toho akorát těžit. Ve florbalovém rybníčku se pohybuji dál a budu tak mít ze všech stran informace o hráčích, realizáku, jejich nárocích a podobně. Co se týče fungování mezi práci, rodinou, klubem a reprezentací, tak tam by mělo být vše stejné, jako kdybych pokračoval v aktivní kariéře v národním týmu. Na druhou stranu, v minulém roce těch akcí bylo brutální množství a dokonce bych s nadsázkou řekl, za ten nadcházející rok a půl do mistrovství spolu nestrávíme tolik času, jako jsme strávili za půl roku v minulém roce (úsměv). Z tohoto pohledu to bude časově méně náročné.

Hodně se ve florbalovém zákulisí spekulovalo o tom, že po této sezoně ukončíte kariéru i ve Spartě, ale nakonec budete dál součástí týmu z UNYP Areny. Co vás nakonec přimělo k tomu pokračovat v Livesport Superlize?
Ta varianta byla na stole. Po posledním zápase, kdy jsme vypadli ve čtvrtfinále s Mladou Boleslaví ve čtvrtém utkání, tak jsem to bral tak, že to pravděpodobně poslední zápas je, ale poté jsme si v šatně sedli, něco jsme si interně řekli a nechal jsem si to rozležet v hlavě. Komunikoval jsem jak s vedením, tak i s některými hráči a došel jsem k závěru, že se nechci loučit s kariérou porážkou 0:4 ve čtvrtfinále. Motivaci tedy pořád mám velkou a před sebou vrchol, který bych si chtěl ještě jednou zažít.

Změní se třeba nějak vaše pozice v brankovišti či v kádru?
Co se týče mé role v týmu, tak si nemyslím, že by se, za předpokladu, že budu podávat výkony, které od sebe očekávám já a které ode mně očekává vedení, měla nějak významně lišit. V průběhu sezony se však může stát cokoliv, ale teď mám hlavu nastavenou tak, jako v minulých letech. Jen je rozdíl v tom, že mám jinak nastavenou přípravu. Plním individuální plán a netrávím s týmem až tolik času. Mám to s trenéry a fyzioterapeuty dobře nastavené a vyhovuje mi to. Ve svém věku už vím, co, jak a kdy mám dělat. Sám jsem zvědavý, jaké ovoce budu sklízet v sezoně. A o tom, kdo bude chytat, rozhodnou trenéři. Každý gólman chce trávit co nejvíc času v brance. Uvidíme, kolik zápasů dostanu já, kolik Viki (Viktor Hejna, pozn. red.) a jak na tom budeme zdravotně, jak se nám bude dařit po výkonnostní stránce. Zatím to však není téma ani pro jednoho z nás. 

Aktuálně se tedy chystáte na nový ročník. Stíháte si ale užívat i trochu volna?
Volna je teď už zas čím dál méně, ale jsem rád, že mám čas i na jiné sportovní a obecně mimoflorbalové aktivity. Pomalu se blíží čas, kdy bude přibývat s blížícím se startem sezony víc a víc akcí s týmem. Na to se také těším, ale teď si užívám to, že mám volněji a mohu trávit třeba čas s rodinou.