Reprezentace juniorek startuje nový cyklus. První akcí je kemp v Kladně. Jednou z nových tváří čerstvě utvořeného výběru je i Andrea Břeská, které se náramně povedl vstup do nejvyšší ženské soutěže. „Na soustředění se moc těším. Jsem zvědavá, jak bude celá akce probíhat a také na lidi, které zde poznám,” hlásí 17letá útočnice.
Začátek sezony 2022/23 zastihl Břeskou ve skvělé formě. Během úvodních čtyř extraligových kol nastřílela šest branek, ke kterým přidala dvě asistence. Velkou roli sehrála především v derby se Střešovicemi, kde ke dvěma gólům v základní hrací době přidala i vítězný nájezd. "Nemohu říci, že bych to úplně čekala, ačkoliv jsem pro to udělala maximum," hodnotí skromně svůj vstup mezi ženskou florbalovou elitu.
Nyní vás čeká první akce s juniorskou reprezentací. Jaké máte očekávání?
Je to pro mne velká výzva. Moc se na to těším. Dlouho jsem o reprezentaci snila a byl to jeden z mých cílů. Doufám, že se vše povede podle mých představ a že trenéři budou spokojení, stejně tak i spoluhráčky.
První kemp vašeho cyklu se koná v Kladně, což máte relativně blízko.
Je to určitě velká výhoda. Mám to blíže k domovu a mohla jsem ještě ráno stihnout zajít na chvíli do školy. Zároveň tamní prostředí znám, protože jsme v Kladně měly kempy talentované mládeže a moc se mi v hale líbilo.
Jste čerstvě juniorské reprezentaci, hrajete první rok v Extralize žen. Je to tedy pro vás zlomová sezona. Jaké do ní máte vyhlídky a co byste během ní chtěla zvládnout, a to jak na klubové scéně, tak i v národním týmu?
V prvé řadě bych chtěla pokračovat v úspěšné sezoně s Chodovem, a to nejen s ženami, ale i s juniorkami, protože tam se nám také hned od počátku docela daří. Také bych chtěla ukázat trenérům reprezentace, že na tomto kempu nejsem náhodou a chtěla bych předvést dobrý výkon. Jsem také zvědavá na herní principy, které budeme trénovat. Předpokládám, že budou dost podobné těm, které měl předešlý cyklus juniorské reprezentace a zároveň jsem zvědavá, jak se to bude celé vyvíjet. Těším se na to a budu se snažit jít do všeho na 100 %.
Na Chodově máte poměrně mladý kádr. Vyhovuje vám to, že se spoustou florbalistek ze hřiště dobře znáte?
Je to výhoda jednak z toho důvodu, že mám v týmu spoluhráčky, s nimiž jsem toho již odehrála celkem dost, ale také proto, že na Chodově je celkem časté, že se hodně pracuje v áčku s mladšími florbalistkami, a proto jsou i ty zkušenější hráčky více zvyklé zapracovávat juniorky do týmu a daří se jim to skvěle. Předávají nám spoustu svých zkušeností a daří se nám vedle nich dobře růst.
Skvěle vám vyšlo zmíněné derby se Střešovicemi. Jaké byly vaše dojmy po vítězném nájezdu?
Pocity po vítězném nájezdu byly skvělé. Byla jsem docela v euforii a měla jsem obrovskou radost jak za sebe, tak za celý tým, protože derby s Tatranem je pro nás vždycky něco víc.
Válíte za extraligové áčko, v uplynulém ročníku jste si ale dvakrát zahrála finále. V juniorkách jste skončily druhé, ale dorostenkám jste pomohla k titulu mistra České republiky. Jaká byla minulá sezona z vašeho pohledu?
V obou kategoriích byla úspěšná nejen kvůli tomu, že jsme se v obou kategoriích dostaly do finále, ale také proto, že se nám v obou týmech podařilo se velice dobře vzpamatovat po covidu. Měly jsme týdně docela dost tréninkových jednotek, takže se nám povedlo dohnat tu roční ztrátu, takže jsem byla s uplynulou sezonou opravdu spokojená.
V obou případech jste byly ve finále s Olomoucí. Mají pro vás díky tomu v aktuálním ročníku zápasy proti Hanačkám nějaké zvláštní kouzlo?
Pro mě určitě, stejně tak si myslím, že i pro ostatní holky v mém ročníku a i některé trenéry. Starší hráčky nevím, jak to vnímají, ale věřím, že i pro ně díky tomu znamenají zápasy s Olomoucí něco více než v předešlých ročnících. Olomouci se poslední dobou daří jako týmu růst, takže to jsou zajímavá utkání.
Na Chodově jste možná až nad očekávání dobře zvládly úvod sezony. Jak hodnotíte první kola z týmového pohledu?
Byla to výzva, protože se v našem kádru událo spoustu změn. Já jsem byla jednou z nich. Jsem ráda, že jsme to takhle zvládly. Podle mě tam bylo méně nedokonalostí, než jsem třeba já osobně čekala. Byla jsem ráda, že to začalo vyrovnanějšími zápasy, protože se sezona dobře nakopla a budeme moci pokračovat v utkáních, která budou mít trošku lepší průběh. Víme a budeme vědět, na čem zapracovat, abychom poté byly připravené na další vyrovnané zápasy.
Zmiňovala jste vzpamatování se z covidových odmlk. Vaši generaci to významně poznamenalo, protože jste neměly v době přerušení možnost hrát extraligu. Jak to pro vás bylo těžké se s touto situací vyrovnat?
Zpočátku během prvního půlroku na jaře 2020, kdy se zavřely všechny sporty i školy, to pro mě bylo velkou motivací. Řekla jsem si, že udělám nějaký posun a uteču těm, kteří se této situace nechopí moc dobře. Trénovala jsem doma jak florbalovou, tak i kondiční část, ačkoliv to nikdy nenahradí čas strávený na hřišti. Poté co uplynuly prázdniny a v říjnu jsme byli opět zavření, tak už to byl šílený stereotyp. Chyběly mi spoluhráčky, chyběla mi škola a samozřejmě herní zkušenost, protože florbal je týmový sport a zkušenosti ze hřiště se nedají nahradit individuálně, takže to bylo hodně nepříjemné.
Jaké jsou vaše cíle do budoucna? Pořád ještě studujete, máte tedy nějaké vysněné zaměstnání či florbalové destinace?
Vysněné zaměstnání nemám, abych řekla pravdu (úsměv). Ve škole mne baví ty předměty, na které máme dobré učitele, ale celkově mě baví se vzdělávat. Mým cílem bude jít po gymnáziu na vysokou školu. Chci se při tom posouvat dál i ve florbale a zahrát si ve Skandinávii. Jednak kvůli florbalu, ale také kvůli tamní přírodě, kterou miluji, ale uvidíme, jak to všechno půjde. Budu se snažit tomu dát maximum a čas ukáže, jak to vše dopadne.
