Český univerzál Adam Hemerka stráví nadcházející ročník ve finském Classicu. Klub jeho příchod oznámil během prvního ročníku draftu do F-liigy. Reprezentační opora nejde do neznámého prostředí. Bere své předchozí zahraniční štace jako výhodu?
Hemerka míří do klubu, který v posledních letech jednoznačně dominoval jedné z nejlepších soutěží napříč florbalovým spektrem. „Classic je jeden z nejlepších týmů na světě a trénuje ho finská legenda Jiha Kivilehto, který hrával na stejném postu, na němž teď hraji já. Bude mi určitě skvělým mentorem a těším se, až mi předá zkušenosti,” prohlásil odchovanec brněnského Hattricku.
Byl jste vybrán hned v prvním kole. Z osmé pozice si vás vytáhl Classic. Jak moc vás těší jeho důvěra a to, že po vás sáhl jako po prvním?
Samotný draft je moc zajímavý. Těší mě hodně, že mám velkou důvěru právě v takovém klubu, jakým je Classic. Je v něm spoustu finských reprezentantů, čili se těším i na velké konkurenční prostředí a na to, jak se v něm poperu o místo a zahraji si kvalitní florbal.
Draft je unikátní věc. Mohl byste trochu poodhalit zákulisí toho, jak to funguje v rámci komunikace s kluby a tak podobně?
Funguje to tak, že když vás tým do konce dubna osloví a uzavře s vámi smlouvu, tak si vás zarezervuje do draftu, kde si vás vyberou. Mezi týmy se posléze samozřejmě mohou dělat různé rošády za domluvenou kompenzaci, ale když si vás tým předem zamluví, tak má výsadní právo na to, aby si vás vybral.
Finská liga vydala seznam dvanácti hráčů do 23 let, kteří patří mezi největší prospekty. Hned sedm z nich bylo z Česka, velká část tví spoluhráči ze zlatého MS v Brně. Jaká vizitka je to pro vaše ročníky?
Určitě je to dobrá vizitka nejen pro nás, ale i pro celý český florbal. Dva cykly po sobě se povedlo vyhrát zlato. I když teď se to klukům, bohužel, nepovedlo, tak jejich hra byla dobrá. Je vidět, že na úrovni výchovy mládeže se v Česku s hráči pracuje velmi kvalitně.
Do finské ligy nejdete poprvé. Už jste tam krátce působil, dvakrát jste zamířil do EräViikingit. Jak důležitá je pro vás znalost nejvyšší finské soutěže?
Zkušenosti jsou to určitě kladné. Dvakrát jsem tam krátký čas pobyl, takže vím, jak to tam funguje, jaká je ve Finsku kultura a jací jsou tam lidé. Znám prostředí i po florbalové stránce, čili je to pro mě velká výhoda.
Classic patří mezi nejlepší týmy poslední dekády. Jak moc velký závazek to pro vás je?
Musím říci, že mě to naopak motivuje, abych dřel o to víc. Na tuto výzvu se hrozně moc těším. Je to ambiciózní tým, který se chce v příští sezoně vrátit na vrchol a usednout na trůn finské ligy. Doufám, že toho budu součástí.
Je pro vás výhodou, že jdete do Classicu právě z Mladé Boleslavi, která patří mezi nejlepší české týmy a dlouhodobě je známá právě svými nemalými ambicemi?
Určitě je to větší výhoda, než kdybych šel například ze svého mateřského Hattricku. Je to sice skok, ale není tak velký. V Mladé Boleslavi jsem měl možnost prožít necelé tři roky plné úspěchů a to mi může jen pomoci.
Stěhujete se do Finska, kde je velmi specifické prostředí. Jak se na tuto změnu těšíte?
Na život ve Finsku se moc těším. Čas od času potřebuji změnu a nové výzvy. Jedinou nevýhodou je, že tam je opravdu zima, ale na to si zvyknu. Jedu tam s přítelkyní, která mi bude oporou a doufám, že si to tam spolu užijeme.
Jak jste zmiňoval na tiskové konferenci, tak kromě florbalu vás čeká v zemi tisíce jezer i studium. Jak to vše ve Finsku budete kloubit?
Chtěl bych jeden semestr studovat na tamperské univerzitě. Tampere je univerzitní město, takže v tomto ohledu je to skvělé místo. Druhý semestr bych chtěl ve Finsku absolvovat povinnou pracovní stáž a u toho se plně soustředit na florbal.
Nemůže chybět otázka na vaše cíle, a to nejen v rámci klubu, ale i v reprezentaci, jíž jste nedílnou součástí. Čeho byste chtěl v následujících letech dosáhnout?
Jak už jsem zmiňoval, tak bych rád s Classicem vyhrál titul. V reprezentaci jsme na dobré cestě k tomu, abychom se posunuli ještě dál, což nám ukázalo nedávné stříbrné mistrovství světa v Curychu. Rádi bychom v budoucnu pozvedli nad hlavu trofej pro mistry světa. To jsou tedy pro mě takové dva stěžejní cíle.
